Rozdělení látek podle elektrické vodivosti

Látky mají různou vnitřní stavbu, a tím také různou schopnost vést elektrický proud. Mezi nejznámější vodiče patří kovy. Již podle samotného slova / vodič / poznáme že vedou dobře elektrický proud. V elektronice používáme jako vodiče zatím nejčastěji měď   /měď = chemie cuprum, značka Cu - chemický prvek z I. B skupiny periodického systému; protonové číslo 29, relativní atomová hmotnost 63,546, teplota tání 1 084 °C, teplota varu 2 543 °C, hustota (metalurgicky čisté mědi) 8,96·10³ kg·m^-3. Červenavý měkký, tažný ušlechtilý kov; znám od doby bronzové. Vynikající vodič tepla a elektřiny. Vyrábí se většinou z chalkopyritu CuFeS₂, čistí se elektrolyticky. Používá se zejména na elektrické vodiče, na plechy, slitiny (bronzy, mosazi). Ve sloučeninách má oxidační číslo I - II. Oxid měďný Cu₂O barví sklo na červeno, oxid měďnatý CuO na zeleno, síran měďnatý CuSO₄·5 H₂O (modrá skalice) se používá v galvanotechnice a jako fungicid k postřikům vinné révy a k moření osiva; / dále potom hliník   /hliník = aluminium, značka Al - chemický prvek III. A skupiny periodické soustavy prvků, protonové číslo 13, relativní atomová hmotnost 26,98, teplota tání 660 °C, teplota varu 2 500 °C, hustota 2,699.103 kg•m ^-3. Objeven v roce 1825. Stříbřitě bílý lehký kov, dobře vede elektrický proud, na vzduchu stálý. V přírodě se vyskytuje pouze ve sloučeninách; třetí nejrozšířenější prvek v zemské kůře. Vyrábí se elektrolýzou taveniny kryolitu a oxidu hlinitého. Používá se zejména ve slitinách (dural, magnalium), v elektrotechnice, na výrobu obalových folií (alobal), na výrobu termitu (Al + Fe₂O₃). Ve sloučeninách má oxidační číslo III. Oxid hlinitý ve znečištěné podobě (korund, smirek) se používá jako brusný a žáruvzdorný materiál; síran hlinitý Al₂(SO₄)₃ při výrobě papíru a k čištění vod. /
Proud velmi dobře vede také stříbro  /stříbro = chemie argentum, značka Ag - chemický prvek z I. B skupiny periodického systému. Protonové číslo 47, relativní atomová hmotnost 107,868, teplota tání 960,5 °C, teplota varu 2 212 °C, hustota 10,499•10³ kg•m^-3. Známo od starověku. Bílý a lesklý, kujný a tažný ušlechtilý kov s největší tepelnou a elektrickou vodivostí ze všech prvků. Nachází se ryzí a v rudách, např. v argentitu (Ag₂S). Stříbro se používá k výrobě ozdobných předmětů, chemického a chirurgického nářadí, mincí, v elektrotechnice. Koloidní stříbro má baktericidní účinky. Dusičnan stříbrný AgNO₃, chlorid stříbrný AgCl a bromid stříbrný AgBr se používají ve fotografii, kyanid stříbrný AgCN ke galvanickému stříbření. Stříbro má ve sloučeninách oxidační číslo I - III; /, ale jeho cena je tak vysoká, že se používá jen zřídka.
Jako vodiče slouží i ocel  a některé slitiny kovů, např. bronz  a mosaz.
V kapalinách, např. ve vodném roztoku kyselin, nevedou proud elektrony, ale ionty. Kapalné vodiče označujeme společným názvem elektrolyty  / elektrolity =elektrolyt a) látka podléhající elektrolytické disociaci; b) látka přítomná ve formě volně pohyblivých iontů (v tavenině nebo v roztoku) schopná vést elektrický proud. .
V elektrolitech dochází k rozpadu molekul na ionty disolací / štěpením /.
Všechny kapaliny nevedou elektrický proud, např. oleje a tekutý parfin. Proud však vede velmi dobře pramenitá voda, dešťová voda a vlhké látky, např. zeminy.
Látky, které nevedou elektrický proud, jsou izolanty / izolant, nevodič = látka s nepatrnou vodivostí určitého typu, např. elektrický (elektrický izolant, dielektrikum), tepelnou, akustickou./ Vnější slupky jejeich atomů jsou obsazeny větším počtem elektronů a elektrony se z nich uvolňují velmi nesnadno. Všechny izolanty mají společný znak - nejsou v nich žádné částice, které by zprostředkovaly průchod proudu. Mezi prvné izolanty patří plasty  /např. PVC/, slída, sklo,tkaniny,papír a keramické látky, z nichž nejznámější je porcelán. Výborným izolantem je vakuum a suchý vzduch.
Dokonalé izolanty však neexistují, neboť v látkách jsou vždy nečistoty. Dostávají se do nich již při výrobě nebo později ze vzduchu nebo jiného okolí. V pevných izolantech se stárnutím vytvářejí trhlinky, do nichž vniká z okolního prostředí voda a další látky. Tyto nepříznivé složky mohou vést k tzv. průrazu izolantu. V izolantu se vytvoří otvor, kterým prochází proud. Časté jsou také povrchové vrstvy nečistot, které např. ne keramických izolátorech mohou vést proud. Pozn. Rozlišujte izolant a izolátor ! Izolant je druh látky, izolátor je součástka vyrobená z izolantu.
Mezi samotnou skupinu látek patří polovodiče.   Tvoří předěl mezi izolanty a vodiči. Mají však řadu zajímavých vlastností a pestrou historii.